Za deště ranního naložili jsme celý koráb, v tušení potopy světa se blížící.
Než jsme jej v nedělní poledne v Kadani postavili, už rozzářil se sluneční kotouč na obloze a příběh Archy Noemovy mohl skvostně začít slovy Boha: Budiž světlo! A bylo…
Potopu pak už sehráli diváci, kteří se přes počáteční zdrženlivost do děje stále více zapojovali..
Třeba paní Sova s vnučkou, nebo mladý Noe – bubeník afrických rytmů.
Medvědí rodinka i ptačí duet dospívajících – holubice-vránová ?
Myslíme, že vydařené nedělní odpoledne na Studentském náměstí v Kadani to bylo, v rámci Kadaňského kulturního léta!
